Taky jste byli na zápase Sparty proti Příbrami? Podle hysterie a nenávisti na diskusních fórech nejspíš ne. Nebo jste viděli úplně jiný zápas než já. Anebo Vás postihla jedna nepříjemná nemoc. Ponechme stranou Facebook a diskuzi na oficiálních stránkách, tam ani neočekávám pochopení tak geniální hry, jakou fotbal je. Ale i fanouškovské weby seriózní byly napadeny vlnou TRUDOMYSLNOSTI. Ano, tato metla lidstva nás zasáhla měrou nebývalou.
Již největší z českých géniů Jára Cimrman proti ní brojil a jak jinak než po svém. Písničkou. Tady si ji můžete poslechnout:
Jára Cimrman: Písnička proti trudomyslnosti
A proč o trudomyslnosti píšu? Včera jsem totiž na horním ochozu protilehlé tribuny s hrůzou zjistil, že trudomyslných mezi námi rapidně přibylo! Zde přináším důkazy:
1. Atmosféra v hledišti – Mohu konkrétně mluvit za horní ochoz protilehlé, tam to do první inkasované branky šlo – podotýkám šlo, tedy žádná sláva, ale špatné taky ne. Co se však strhlo potom, to mi hlava nebere. Inkasovaná branka změnila fandící v přihlížející, gól ve druhé půli pak provedl transformaci až do stavu naprosté apatie. Konkrétně v sektoru H58 jsme fandili snad 3 nebo 4, zbytek jen mlčel a čekal, až se k míči dostane Kušnír nebo až někdo rozjede pokřik „Hřebík ven“ případně „Bojujte za Spartu“. Mezidobí pak vyplňovali urážkami. To byla skutečná porážka, kterou jsme v neděli utrpěli.
2. Ondřej Kušnír – Tolik kritiky se na něj sneslo. Přitom do první branky hrál víc než dobře, nabíhal si a pomáhal Přikrylovi. První gól jde z větší části na jeho účet. Ale je to proto, že chtěl situaci řešit fotbalově, že nenakopával míč, ale že ho zkusil, byť školácky, rozehrát. Akci pak mohli zastavit ještě Kuba Brabec s Pamičem, kteří nechali centrovat Pleška, Jirka Jarošík, přes něhož hodně šťastně zakončoval Šlapák. Od té doby to Ondra schytával snad při každém kontaktu s míčem. U druhé branky míč bral skluzem Brabec, Ondra situaci špatně vyhodnotil, zastavil se, pak se rozběhl a míč už neměl. Svůj díl na druhé brance nese i Vaclík, který se vydal vpřed a zase se vrátil, možná i to Ondru zmátlo. ONDRA TO NEUDĚLAL SCHVÁLNĚ! Ano, udělal 2 hrubky, v jednom zápase a z obou byla branka. To, co se strhlo na jeho adresu po druhé brance, to byl hon na štvanou zvěř. Tolik nadávek jsem na našeho hráče ještě neslyšel. Chyby v zápase dělá každý. Konkrétně Vaclík včera několikrát zavařil spoluhráčům, jen měl to štěstí, že z jeho chyb branky nepadly. Sledovali jste Ondru po druhé brance. Až do vystřídání bez jediné chyby, byla na něm vidět snaha je napravit, nezkazil jediný míč. Přesto se dočkal pískotu většího než Standa Vlček. Mnozí žádali jeho hlavu. Já naopak doufám, že jej trenéři podrží (i proto, že náhrada za něj není).
3. Leo Kweuke – Podobně jako Kušnír byl terčem urážek jinde nevídaných. Chápu, že mnohé naštval svým odchodem v derby, chápu, že mnohé naštvaly jím zahozené šance včera. Ale pořád je to NÁŠ HRÁČ. Jenže vše co pro nás udělal, jsou schopni tito lidé ve vteřině zapomenout pro zahozenou šanci, nezpracovaný míč. Nechtějí vidět, kolik nákopů zpracuje a rozehraje, kolik soubojů musí absolvovat, že presuje! V současném kádru nemáme hráče, který by jej mohl nahradit.
4. Hrajme na 2 útočníky - Trudomyslní lamentují, proč nehrajeme na 2 útočníky. Včera hlavně v první půli bylo vidět, že to není o papírovém rozestavení, ale o tom kolik hráčů se do ofenzívy zapojí – a za celý první poločas a i většinu druhého jsem neměl pocit, že by byl problém v podpoře ofenzívy a počtu útočníků.
5. Neproměněné šance – Takový zápas blbec občas postihne každý tým. I Barcelona nebo Real letos měli zápasy, kdy bušili do soupeře hlava nehlava a ten gól tam prostě nepadl. Padne tam příště, s hrou co jsme předvedli, se o to nebojím.
6. Hašek ( Hřebík) – Byla mu vytýkána střídání a vyjadřování do médií. Se střídáními jsem se včera taky úplně neztotožnil, ovšem od toho je trenér, který zohlední veškeré atributy hráčů a zvolí vhodnou strategii pro výměnu postů. Vyjádření do médií bych za včerejšek vyzdvihl. Stejně jako on si myslím, že si ze zápasu musíme vzít výkon, to dobré co jsme předvedli a ne se babrat v téhle nešťastné porážce.
7. FOTBAL – To, co mě v neděli potěšilo, byla předvedená hra. Nemůžu si pomoct, ale hlavně první půle byla nádherná. Pořád se volá po atraktivní hře alá Barcelona, Madrid, Dortmund, … - a včera tam minimálně v první půli byly prvky téhle hry, bylo to víc než koukatelné. Já jsem si to vyloženě užíval. Zahráli jsme jak dlouho ne. Ten rychlý přechod do útoku, přihrávky Matějovského (díky němu jsem po dlouhé době mohl dát v hodnocení někomu z našich 10), ta zmatenost soupeře, který nevěděl jak to bránit. A hlavně ten pocit z té hry. Když se na to díváte, prohráváte a stejně jste vnitřně přesvědčeni, že to s takovou hrou musíte otočit, že se to zlomí, že to nemůžou vydržet. Když do poslední chvíle věříte, byť to nakonec nevyjde. Jsem velkým zastáncem Nepilova desatera, porážku po takovém výkonu ovšem skousnu, není to ostuda ale smůla.
A teď si vemte, že mezi námi jsou tací, co tohle nevidí. Co nadávají hráčům, odvolávají kdekoho napočkání, při nepříznivém stavu nefandí, nevnímají tu předvedenou hru (nebo to ani nedovedou vnímat). To jsou trudomyslní. Trudomyslnost je pro fotbalového fanouška zkázou. Bere mu radost ze života, zatemňuje mysl, zaslepuje mu oči. Trudomyslnost je vysoce nakažlivá, jen málo jedinců má proti ní vytvořené protilátky. Léčba je velmi obtížná, jsou známy i případy nevyléčitelné! Jednou z mála účinných metod léčby je skupinová terapie, při níž je trudomyslný jedinec vystaven vlivu nenakažených jedinců, kteří jej při dlouhodobém působení dokáží jeho „ prokletí“ zbavit. A to je právě úkol, který leží na mých a snad i Vašich bedrech. Pojďme tedy spolu, jako jeden muž (dámy mi snad prominou tento řečnický obrat) vyhlásit boj této zákeřné chorobě, která se v ochozech stadionu rozmáhá. Pojďme fandit po celý zápas, pojďme fandit a skandovat chorály, které hráče skutečně poženou, pojďme se bavit hrou i atmosférou, nebojme se pochválit a zatleskat, pojďme podpořit naše hochy v situaci, kdy to nejvíc potřebují. Pojďme všem ukázat, co je to Sparta, že nejsme jen obyčejný klub. Nyní je moderní proti nečemu bojovat. Proti vládám, proti rasismu, proti modernímu fotbalu. Pojďme tedy bojovat proti trudomyslnosti! První krok můžeme udělat už teď v Liberci.
BUĎME PŘÍKLADEM PRO TRUDOMYSLNÉ!!!
Canizares
PS 1 – Body 1-7 jsou jen příklady, zajisté by se našlo mnohem více příznaků.
PS 2 – Podobnost textu českého génia s naší fotbalovou situací (ta část o židovi, který by nejraději utekl nebo národ který hrůzy severu slavně překoná) je čistě náhodná, i když, u génia typu Cimrman nikdy nevíte, jak dalece do budoucna své texty myslel. :-)




