Ring – všichni víme, co nejspíš pod tímto termínem schovává. Je to prostor, kde se utkávají dva soupeři, rivalové, kteří si nic nedarují, jdou po sobě, někdy i na krev, do úplného vítězství, často končící protivníkovým knockoutem. Rozhodli jsme se i zde, na webu SF, připravit takový virtuální ring, místo, kde se budou utkávat dva soupeři, tedy v tomto SF ringu spíše dva názory na různou věc. Vždy otiskneme v jednom článku dva určité specifické pohledy na jednu tématiku, na jeden problém či událost apod. Chceme, aby jednotliví autoři příspěvků používali co nejvíc úderů, tj. pádných argumentů, které se budou k danému tématu vztahovat. Říká se, kolik lidí, tolik názorů. My dáme vždy příležitost dvoum, dá se říci protipólným, černé a bílé, pro a proti. Ke každému klání v ringu je také samozřejmě potřebné publikum, obecenstvo, které dává svým fanděním, pokřiky, pískotem, povzbuzováním najevo, co si o jednotlivých borcích myslí. Stejné to bude i v tom našem virtuálním. Nebojte se proto vyjádřit svůj názor v komentářích pod článkem, dejte najevo své sympatie, či antipatie jednotlivým „ bojovníkům“.
Samozřejmě argumentujte, ale zůstaňte nad věcí a dokažte respektovat názor druhých a občas se nad něj povzneste. neberte zas některé věci až smrtelně vážně :-). Jsme přeci všichni sparťané :-)
Tak do toho, nástup, ring je volný.
Čtvrtým takovýmto nepravidelným soubojem ( prvním byl duel nad zdražením permanentek, druhým příchod Vachouška na Letnou, třetím odchod GSM Jozefa Chovance ) bude střed dvou názorů nad současným aktuálním tématem, které hýbe sparťanskou veřejností a to je názor na velkou " rotaci " kapitánské pásky ve Spartě. Jestli může nosit kapitánskou pásku svým způsobem každý.
Názor první - spíše ANO
Právě vstupuji do ringu,ve kterém asi moc příznivců nenajdu, spíš budu bitej jako žito,ale toho Bohdá nebude, abych já z boje utíkal.Rozhodl jsem se vyjádřit k otázce kapitánské pásky, a to ve smyslu ANO kapitána může dělat vlastně každý!
Tato věta je samozřejmě poněkud zavádějící, protože každý, ať už si to přizná nebo ne má svoje vnitřní pravidla proto či ono a platí to i kapitánskou pásku. Někdo chce jen kovaný Sparťany, někdo charaktery, jiný preferuje osobnost.Někdo nechce, aby nám šefoval bývalý slávista, jiný by chtěl, aby kapitánem byl Čech, čistokrevnej Čech, promiň Fune, nečum, abych to opsal úryvkem z oblíbeného seriálu. Jak vidíte podmínek pro kapitánství by bylo jak máku a řekněme si rovnou, v dnešní době v podstatě nesplnitelné.
Dokážu si představit, že nejpřijatelnějším kapitánem by byl někdo, kdo v sobě snoubí výše popsané, ale jak jsem napsal, už dnes je to trošičku oříšek. Všichni jsme Sparťani a chceme pro Spartu to nejlepší. Pro mě není rozhodující, jestli je hráč ve Spartě bývalý sešíthec, cizák, či snad jiné barvy pleti. Řeším jaký má přínos pro společnost (pro Spartu).Vím, že tenhle ring se otevřel zejména kvůli tomu, že se kapitánem stal Erich Brabec a posléze Manuel Pamič.
Některým to nebylo úplně po chuti, přiznám se, že u Brabce bych jako trenér asi taky trochu váhal, ale na druhou stranu, celkem rychle jsme si osvojili ho nazývat Brába, Erich atd. A proč by vlastně nemohl být kapitán? Že nemá Sparťanské kované srdce? Nemá pravda,pravda taky je,že to sám řekl a já si toho cením. Cením si upřímnosti, považuji jí za jeden ze základních kladných povahových rysů. Můžu mít jiný názor a v podstatě jakýkoli, ale měl bych ho umět říct i veřejně. Ano můžeme a já i někdy mám výhrady k Brabcově hře, ale rozhodně bych neřekl, že je mizerný kapitán a když sem viděl jeho fascinaci po gólu Poznani, jsem přesvědčenej, že chce vyhrávat a chce hrát i za Spartu, tu či tam mu to nesedne, ale kdo nemá blbé dny. Kapitán Manuel Pamič. Jsme u toho zas. Manuel v podstatě jezdí, dře a hraje prakticky pořád. Na to kvanto odehraných zápasů, odvádí neuvěřitelně standardní výkony, proč by nemohl být kapitán? Možná by si to zasloužil víc než výše zmíněný Brabec, myslím,že ho trochu limituje čeština, ale pokud by se v ní dokázal zlepšit na dostatečnou komunikativní úroveň, mohl by kapitánovat pro mě za mě i v lize.
Kapitán černoch. Leckomu teď asi vstanou vlasy na hlavě, i když to asi ne každý veřejně přizná, ale i to si umím za jistých okolností představit. Jde zatím čistě o fikci, protože u nás zatím takový adept není (Bony to nestihne). Ale čistě hypoteticky. Kdyby u nás Bony vydržel další 3-4 roky, proč by nemohl kapitánovat? Ano jistě musel by trochu ještě dozrát, dopilovat češtinu a dřít a dřít, ale pokud by to splnil, proč by nemohl?
Závěrem tedy. Nejsem žádný zastánce multikulti. Mám někdy dost příkré názory, co se týká na soužití s těmi či oněmi. Ale rozlišovacím segmentem je pro mě přínos pro tuhle zemi a podobně se na to dívám i u Sparty! S páskou bych nehrál ruletu, týden ty, týden on, měla by to být čest a pásku by si měl hráč zasloužit hrou a svými přednostmi. Ale pokud toto splní není důvod ho ze seznamu potencionálních kapitánů vyškrtnout jen proto, že hrál ve Slávii, (chyby přece dělá každý :-)) ) a nezapomínejte,že už nám bývalá sešívka kapitánovala a nikdo to moc neřešil, nebo proto, že se narodil v jiné části světa. Víc mi vadí hráči, kteří ač Sparťani po odchodu z našeho klubu se do něj tu a tam opřou. A taky nám tady šefovali.
Konec konců kapitán není nejdůležitější, nejdůležitější je SPARTáááá!!!!
Tonda
Názor druhý - NE
“Ještě, než začneme s otázky klasifikace, chtěla bych probrat jednu nepříjemnou věc. Rozmohl se nám zde takový nešvar. Děti začali používat jedno sprosté slovo. Konkrétně se jedná o slovo…PRCAT.“ Tak zněla jedna z hlášek Evy Holubové ve skvělém hořko komediálním filmu Pelíšky.
A stejně jako u dětí ve škole, tak i u fotbalistů Sparty se rozšířil takový nepříjemný nešvar. A to kšeftování s kapitánskou páskou. Stalo se bohužel už takovou smutnou tradicí, že jakmile se v prvním týmu ACS objeví nějaký novic, v blízké době mu je na rukáv nasazena kapitánská páska. Ptáte se proč? Inu, důvod je jednoduchý – kvůli zaplnění klubové kasy, aby bylo posléze na posezónním večírku za co bohatě hodovat.
Vůbec mi nevadí, že se hráči po sezóně zavřou do pečlivě střežené hospody, restaurace nebo baru a tam po dlouhých měsících odříkání poruší všechna možná i nemožná pravidla životosprávy profesionálního sportovce. Koneckonců, v tu chvíli mají po sezoně, těší se na dovolenou, takže na takovéto „hřešení“ mají právo. Dokonce je mi jedno také to, jestli Spartu na hřiště coby kapitán přivede běloch, černoch, asiat, eskymák nebo indián. Má to ale jedno zásadní ALE. Kapitánem Sparty by měl být hráč, který si to plně zaslouží, klubu již delší dobu odvádí klubu kvalitní služby a jako respektovanou persónu jej uznávají spoluhráči i soupeři.
A tím se dostáváme k jádru věci. Abena, Podaný, Kweuke. To byli kapitáni ve třech soutěžních zápasech na turnaji v Dubaji. Nemám nic proti Kubovi, Leovi, a přestože ho v podstatě vůbec neznám, tak ani proti Abenovi. Věřím, že to jsou pohodoví kluci, kteří chtějí ve Spartě odvádět ty nejlepší výkony a pomoci jí tak k mnoha velkým vítězstvím.
Přesto je pro mě naprosto neakceptovatelné, aby Spartu vedl fotbalista, který zatím v jejím dresu odehrál pár povedených zápasů, nebo je dokonce v klubu sotva pár týdnů i s cestou. Případně kluk, kterému se nedá upřít snaha, poctivost i talent, ale který zatím svoji naprostou většinu své kariéry strávil ve druholigové juniorce, případně na hostováních v provinčních klubech a opravdový svět velkého fotbalu začal poznávat doslova před pár měsíci.
Kapitán fotbalistů Sparty Prahy. Toto slovní spojení má zvuk. V dávných dobách Železné Sparty znamenala šance vést tým jako jeho kapitán pro tehdejší plejery v rudém dresu s trochou nadsázky větší čest, než státní vyznamená od prezidenta republiky. Být kapitánem Sparty, to bylo něco. Nehynoucí sláva, respekt a uznání. K této poctě se ale dostali pouze nejlepší z nejlepších. Ti, kteří se dmuli oprávněnou pýchou, kdykoliv na sebe oblékli rudý dres a pro sparťanské barvy by snad i zemřeli. Hráči jako Káďa, Pilát, Janda-Očko, Burgr, ale třeba i Kvašňák, nebo v neposlední řadě Jirka Novotný. Ti všichni nosili na rukávu pásku značící jediné – KAPITÁNA SPARTY PRAHA.
K této poctě se ale nedostali náhodou, omylem nebo snad tím, že bylo potřeba zaplatit do klubové kasy. Stali se kapitány Sparty, protože vyzráli v uznávané osobnosti, které respektovalo celé jejich fotbalové okolí. A tak to má být. Sparta je klub pouze pro vyvolené. A možnosti přivést tým na hřiště jako jeho kapitán, to by se mělo poštěstit pouze těm nejlepším z těchto vyvolených.
Martine, Leo, Jakube a všichni další, kteří netrpělivě čekáte, až se jednou, byť třeba pouze na jeden zápas, stanete kapitánem Sparty. Makejte na sobě ještě mnohem více, než doteď. Trénujte do úmoru, staňte se dlouhodobými tahouny Sparty a uznávanými osobnostmi. Pokud se tak stane, jednoho dne budete plnohodnotnými a respektovanými kapitány ACS.
Do té doby na to ale v mých očích nemáte právo a pouze degradujete svátost, kterou post sparťanského kapitána je. Byť jste k tomu třeba přišli jako slepí k houslím a páska vám byla přidělena „radou starších.“
Proto apeluji na vás, Jozefe Chovanče, Martině Hašku, Tomáši Řepko, Jaromíre Blažku a další, kteří o přidělování pásky na nevýznamné zápasy rozhodujete. Zastavte toto nechutné kšeftování a přestaňte pošlapávat odkazy těch, kteří spolu se svými spoluhráči v dávných dobách svými výkony pustošili celou fotbalovou Evropu. Být kapitánem Sparty je opravdu pouze pro nejlepší z nejlepších.
V současnosti vidím v kádru Sparty pouze pět hráčů, kteří jsou v mých očích oprávněni důstojně vykonávat tuto funkci. O Tomáši Řepkovi netřeba diskutovat. I přes občasné blikance, výstřelky atd. je právě on ztělesněním sparťanského válečníka, který vede rudé šiky do boje. Takto má vypadat správný kapitán. Alternovat ho mohou pochopitelně také další dva muži se sparťanskou krví – Jaromír Blažek a Libor Sionko. A s výhledem do budoucna přidám i dvě jména, byť pro někoho možná překvapivá – Kamil Vacek a Manuel Pamić.
Don Corleone
