V návaznosti na výplod Tomáše S. ("Nebýt těch poicajtů tak tam šlo o nadsázky o život....") mi hlavou proběhlo, co všechno se mohlo při derby na Strahově stát nebýt policie, placené z našich daní – což si "rád" připomínám s radostí především každý březen ve frontě na finančním úřadě.

Během prvního poločasu by na hřiště z obou kotlů přilétly celkem tři dýmovnice a čtyři dělbuchy. Dvojice hasičů zmateně pobíháná po tartanu s kybílky a pyrotechniku likviduje. Devět fanoušků Sparty skanduje údajně rasistické Jude Slavie, což ovšem není vzhledem k všeobecnému pokřiku Věčně druhý slyšet. Jinak by v hledišti panoval klid, což by bylo pane Bosákem prezentováno jako klid před bouří. Po vstřeleném gólu v druhém poločase vylétají z kotle další tři dělbuchy. Po Kalivodově oprávněném vyloučení (i když o smyslu žlutých karet za sundavání dresu se mohou vést diskuse) přilétá na plochu jedenáct vytržených sedaček ze slávistického kotle. Sparťanští rowdies se nenechávají zahanbit a z jejich kotle vylétá dýmovnice a sedm sedaček. Rozhodčí přerušuje hru a prostřednictvím hlasatele oznamuje, že pokud se budou podobné excesy opakovat, ukončí zápas. Z kotle Sparty vylétají ještě dva dělbuchy. Ke kotli přichází Horst Siegl uklidnit fanoušky. Za tím se trousí i Pavel Horváth, ten si však na poslední chvíli rozmlouvání rozmýšlí a vrací se na hřišti - při této činnosti se již jednou neosvědčil.

Po vyrovnávacím gólu přistává na tartanové dráze další - jedna - dýmovnice a dvě sedačky. Rozhodčí už rezignoval, takže nechává derby v klidu dohrát. S remízou jsou zřejmě spokojeni oba týmy i když Sparta byla viditelně lepší. Během zápasu došlo k lehkému zranění jednoho diváka, který se v podnapilém stavu skutálel po schodech. Škoda na majetku činila 12 478,- + DPH. Tohle všechno se mohlo stát nebýt zásahu naší Policie. Samozřejmě, že se se vším z toho, co se "mohlo stát" nedá souhlasit. Sedačky se trhat nemají a pyrotechnika podle někoho na stadion nepatří. Ale někdy by měl zkrátka zvítězit zdravý rozum a vybrat si ze dvou zel to menší. V tomto případě podstatně menší. Upřímně řečeno - v životě jsem sedačku nevytrhl a nepatřím mezi "rowdies", ale těžko říct, jak bych zareagoval v takové situaci, kdy se proti vám tlačí horda zakuklenců mlátící vše co se hýbe hlava nehlava a neexistuje žádná úniková cesta. Možná, že bych podvědomě nějakou vytrhl jen proto, abych měl pocit, že mám v ruce nějakou i když naprosto bezvýznamnou "zbraň" - musíme se navíc smířit s tím, že průměrný policista není ten sympatický chlapec z náborového spotu, který chrání slabšího spolužáka, ale většinou právě ten slabší spolužák, který si v dospělém věku léčí své dávné komplexy. Jen mám trochu pocit bezmoci z toho, že pravdu nikdo nechce slyšet, a média jsou k ní hluchá. Soudit se kvůli popáleninám a zničenému oblečení? Obávám se, že v tomto státě to nemá valný smysl. A navíc mediální pravda je u nás svatá.

audiohead